Slovník středověké latiny v českých zemích |
|
Popis jednoho lístku
Většina lístků vypadá přibližně takto:
V oblasti zde zvýrazněné červeným rámečkem je uvedeno heslové slovo, podle nějž lze doklad dohledat v kartotéce.
Modře je zvýrazněna zkratka pramene (seznam zkratek naleznete zde; v tomto případě jde o rukopis uchovávaný v Národní knihovně České republiky v Praze).
Zeleně je zvýrazněna datace pramene. V oblasti zvýrazněné fialovým rámečkem bývá paginace či (jako zde) foliace, umožňující dohledání širšího kontextu.
O kartotéce Jádro kartotéky vznikalo od 30. do 70. let 20. století, v menší míře je kartotéka doplňována dodnes. Doklady byly vypisovány z pramenů různé povahy (diplomatických, úředních, z literatury krásné i odborné apod.) české provenience a podávají ucelený a dostatečně informativní obraz o šíři a různorodosti vyjadřovacích prostředků latinského písemnictví českého středověku. Na rozdíl od ostatních slovníků středověké latiny zahrnuje naše kartotéka nejen výpisky z pramenů tištěných, ale i excerpta z četných rukopisů a starých tisků z fondů domácích i zahraničních knihoven, čímž se zpřístupňuje velké lexikální bohatství, jež by jinak zůstalo skryto v nevydaných památkách. Obzvláště cenné pro poznání středověkého myšlenkového světa jsou doklady z traktátové literatury, městských knih a četné české a německé ekvivalenty z glosářů.
Excerptoři se snažili zachytit všechny odchylky (fonetické, morfologické, syntaktické, stylistické, metrologické, sémantické) středolatinské slovní zásoby přejaté ze starověku od klasické normy, zachycené v Georgesově latinsko-německém slovníku (K. E. Georges-H. Georges, Ausführliches lateinisch-deutsches Handwörterbuch I, II, Basel 19138). To uživatelům Slovníku středověké latiny i jeho naskenované kartotéky umožňuje sledovat proměny latiny a její vývoj v nových společenských a kulturních podmínkách, dále pak samostatně analyzovat svébytné a nově vzniklé středověké lexikum.